ČSN IEC 68-2-46

Detailinformationen

Bezeichnung: ČSN IEC 68-2-46

Ausgabedatum: 01.07.1992

Seiten: 12

Land: Tschechische technische Norm

Wo ist es zu kaufen?

Erhältlich auf www.technormen.de

Annotation

Norma obsahuje IEC 68-2-46:1982. Úvodem opakuje, že "spolehlivá funkce kontaktů a spojů po dobu jejich požadovaného technického života závisí na mnoha parametrech, z nichž některé jsou určeny konstrukcí (typ, materiály, síly, atd.) a jiné prostředím, ve kterém se kontakty a spoje nacházejí. Z vlivů okolního prostředí je nutno věnovat obzvláštní pozornost nečistotám obsaženým v atmosféře (obvykle ve velmi malých množstvích). Stříbro a některé jeho slitiny jsou zvláště náchylné k černání způsobenému malým množstvím sirovodíku, které se mnohdy v okolním prostředí vyskytuje. Zplodiny vzniklé černáním jsou tmavé a skládají se především z beta-sulfidu stříbrného. U rozpínatelných elektrických spojů, které obsahují tyto kovy jako kontaktní materiál, může následkem černání dojít ke zvýšení přechodového odporu a k přerušení kontaktu." Dále norma uvádí některé údaje o původu sirovodíku a jeho množství v atmosférickém vzduchu. Konkrétně sirovodík vzniká bakteriální redukcí síranů v rostlinstvu, půdě, stojaté vodě a odpadcích živočišného původu. V atmosféře se rychle oxiduje na oxid siřičitý, který se s deštěm dostává do půdy. Jestliže oxid siřičitý není z atmosféry vymýván deštěm, hromadí se v ní. V městských oblastech se oxid siřičitý dostává do atmosféry při spalování fosilních paliv. Jeho koncentrace může být desetkrát až tisíckrát vyšší než koncentrace sirovodíku a stává se hlavní příčinou koroze. Při stejné koncentraci je naopak agresivnější sirovodík, zvláště u stříbra a mědi. (Viz IEC 68-2-42 Zkouška Kc: Zkouška oxidem siřičitým pro kontakty a spoje, která je zavedena jako ČSN 34 5791 část 2-42. Poznámka: Z čísla normy je patrná nedůslednost při klasifikaci. Dříve "mělo přednost" číslo podle zvyklostí v ČR, nověji číslo IEC a "naše" číslo je "jen" třídicím znakem.) Obvykle se uvádějí koncentrace (objemové zlomky) v atmosféře od 1.10-9 do 30.10-9. Na mnohých místech jsou špičkové hodnoty vyšší a v blízkosti zdrojů byly zjištěny mnohem vyšší koncentrace. Tak např. tabulka I, která znázorňuje typické statistické rozdělení výsledků měření koncentrace sirovodíku, dokazuje, že daleko nejčetnější jsou hodnoty do 5.10 -9 a jen velmi vzácné jsou výsledky nad 30.10-9. Ještě lépe si lze učinit představu o koncentracích sirovodíku z tabulky II, která podává přehled koncentrací typických pro různá místa (světa). Tyto hodnoty jsou dostatečně vysoké, aby způsobily přirozené černání stříbra. Jiné sirné příměsi mají mnohem menší význam. Dále jsou normalizovány parametry zkoušky, v nich opět údaj o vztahu mezi koncentrací sirovodíku a černámí stříbra. Doslova se uvádí: "Zkušenosti se stříbrem ukazují, že při koncentraci (objemovém zlomku) sirovodíku vyšší než 15.10-6 vznikají příliš měkké usazeniny. Rychlost černání ve skutečnosti není příliš citlivá na koncentraci sirovodíku, takže použití vyšších koncentrací není příliš výhodné." Konečně jsou normalizovány: stupeň přísnosti zkoušky, vyhodnocení výsledků a poznámky pro uživatele zkoušky a pro autory specifikací. ČSN IEC 68-2-46 (34 5791) byla vydána v červenci 1992